neděle 28. května 2017

Recenze: Dcera čarodějnice

Orig. název: The Witch's Daughter
Autor: Paula Brackston
Překlad: Štefan Kaleta
Vydáno: Omega, 2017
Počet stran: 360

Anotace:
Je jaro roku 1628 Mladá Bess Hawksmithová vidí, jak se tělo její matky houpe na Stromě oběšenců. Ví, že ji před stejným osudem může zachránit jen jeden muž - Gideon Masters, čaroděj. Také ví, že za jeho pomoc zaplatí vysokou cenu. Anglie, současnost. Elizabeth žije tichým životem. Celá staletí strávila o samotě. Po celou tu dobu se stěhovala z místa na místo, přežila morové epidemie, války a také žal, jenž nesmrtelnost přináší...



Recenze:
Dcera čarodějnice mě zaujala na první pohled, už jen svojí dokonalou obálkou. Po zjištění, že se jedná o mix historického románu a fantasy mi bylo jasné, že si knihu dříve či později přečtu. Hodně dlouho jsem si od fantasy dávala pauzu, a tak jsem se na tuhle novinku od nakladatelství Omega neskutečně těšila. A po přečtení anotace jsem neváhala ani vteřinu.

Jak už jsem se zmínila, grafická stránka knihy se mi moc líbí. Když jí vidíte poprvé, bouchne Vás do očí, a zaručí zajímavý příběh, který své čtenáře ani na chvíli nebude nudit. Po otevření uvidíte opět obal, ale v černo-bílém provedení, který mě okouzlil na první pohled.


Kniha je rozdělena na několik částí. Všechny vypráví hlavní hrdinka Elizabeth. Provází nás svou minulostí, abychom lépe pochopili její život, a přítomností. Přítomná doba je psána jako deník, a právě díky er-formě čtenář naprosto do knihy propadne. Autorčin styl psaní mě bavil, i přes to že si neodpustila delší popisy, ať se jednalo o počasí nebo postavy. 

Hlavní hrdinkou je Elizabeth, čarodějka která prochází životem v patách se svým pronásledovatelem. Nezná klidný a spokojený život, vždy ji štěstí ukázalo svá záda. Není divu, že se upne na jedinou osobu ve které vidí potenciál k tomu, aby převzala její kouzelnou moc. Tou osobou je Tegan, dívka která se ocitne na zahradě Elizabeth (možná náhodou) a získá si její důvěru. Už od prvního okamžiku je pojí zvláštní pouto, a Vám může být jasné, že bude mít v knize důležitou roli. Elizabeth si k tělu totiž někoho jen tak nepustí. Na můj vkus byla Tegan trochu moc citlivá a vznětlivá, hádky které vyvolávala mě unavovaly.


Celé propojení minulosti a přítomnosti mělo zajímavý nápad, ale přiznám se,  že se mi více líbila minulost. Hltala jsem Bessiino dětství, i seznámení s Archiem, které proběhlo o několik set let později. V přítomnosti mě nebavily hádky mezi Tegan a Elizabeth, které se mi zdály nepodstatné. Ale abych současnosti tolik nekřivdila, líbil se mi konec. Byla to dokonalá tečka. Málokdy se stane aby kniha vygradovala tak rychle a dobře. U Dcery čarodějnice se to naštěstí povedlo. 

Konec mi ale nepřipadal tak úplně uzavřený. Trochu jsem pátrala a zjistila jsem, že by měl vyjít i druhý díl, někdy v prosinci letošního roku. Bude se jmenovat Návrat čarodějnice a už přečtení anotace slibuje hodně dobré čtení.Tak jsem zvědavá.

Dcera čarodějnice byla příjemným návratem k fantasy a už teď se nemůžu dočkat jejího pokračování. Ale i tak nemůžu hodnotit všemi deseti body, protože přítomnost mi dala pěkně zabrat. Knihu bych doporučila všem milovníkům magie a fantasy, věřím že si zde přijdou na své.

8/10

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.
Knihu si můžete zakoupit ZDE.